Kníže Václav
Kníže, světec a muž míru. Tyto atributy byly Václavovi po staletí přisuzovány a udělaly z něj nejobdivovanější historickou postavu. Jeho kult, podobný knežně Libuši, je všudypřítomný. Karel IV. z něho udělal českého patrona, stal se hrdinou pro husity a jeho socha je dominantou pražského centra.
Václav se narodil roku 907 jako syn knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry. Václava a jeho mladšího bratra Boleslava vychovávala jejich babička Ludmila, která se bála vlivu Drahomíry, která byla pohanka. Ludmila byla přesvědčenou křesťankou a toto přenesla i na své vnuky. Podle kronikářů se zhrzená matka rozhodla pomstít a nechala roku 921 Ludmilu uškrtit.
Ve stejném roce zemřel i Václavův otec a mladý muž se stal knížetem. Okamžitě nechal ostatky své babičky pohřbít na Pražském hradě potrestal Drahomíru několikaletým uvězněním.
Od začátku své vlády podporoval Václav církev, která se začala v českém knížectví prosazovat jako instituce. Kronikáři podotýkají, že byl vynikajícím válečníkem, ale pravdou je, že prohrál s Jindřichem Ptáčníkem, jedním z největších německých (východofranckých) panovníků. Václav nechtěl pokračovat v bojích, a tak mu každoročně vyplácel vysokou mírovou daň.
Někteří historikové jsou optimističtí a tento krok nazývají znakem pacifismu, jinni zase prohlašují Václava za zbabělce. Ať tak či onak, politicky se jednalo o správný postup, protože okamžitě došlo k uklidnění situace mezi Němci a Čechy. Jako znak přátelských vztahů nechal Václav vystavět románskou rotundu svatého Víta na Pražském hradě. Vítus byl saskou náboženskou ikonou a Jindřich Ptáčník dokonce nechal světcovy ostatky pohřbít v pražské rotundě. O čtyři století později byla rotunda přestavěna na gotickou katedrálu, kterou známe dnes.
Přestože byl mladý princ mezi lidmi velmi oblíbený, formovala se proti němu silná opozice v čele s jeho bratrem Boleslave. Mocichtivý a agresivní Boleslav nesouhlasil s Václavovou politikou ústupků a chtěl s Franky bojovat. Vzal si příklad ze své matky a nechal staršího bratra zavraždit. To se odehrálo 28. září roku 935 – den se slaví jako jeden z nejvýzamnějších českých svátků.
Po Václavově smrti dobyl Boleslav Pražský hrad a stal se českým knížetem. Nechal bratra pořbít v rotundě svatého Víta. Dnes můžeme jeho hrob najít ve Svatováclavské kapli, kterou nechal vybudovat Karel IV. Boleslav byl velmi schopným vládcem. Čtrnáct let bojoval s Němci a odmítal platit mírovou daň. Poté se spojil s německým králem a odrazil útoky maďarských kmenů, které znovu mířily na střední Evropu.
Kvůli své mučednické smrti byl Václav oficiálně svatořečen už v 10. století spolu se svojí babičkou Ludmilou. Jeho legenda se rozšírila po celém světě, dospěla ido Anglie. Anna, dcera Karla IV., se provdala za anglického krále Richarda II. a s sebou přivezla i píseň o dobrém králi Václavovi, ze které je dnes oblíbená anglická vanoční koleda. Václav je poměrně záhadnou postavou, někteří si ho představují jako bledého asketu, který většinu života strávil studiem a modlitbami. Nejnovější údaje ale říkají, že nebyl příliš vzdělaný a měl nejspíš syna. Toto ale nezmění nic na tom, jak vidíme oblíbeného obyvatele města Pražského. Svatý Václav je totiž legendou, ne historickou postavou.
Praha hotely
)
)
)
e-mail:
