Josef II.
Nejstarší syn Marie Terezie měl od mládí velké ambice. Během válek s pruským císařem Fridrichem Velkým pomáhal s výcvikem a koordinací vojenských oddílů a řídil stavbu pevnosti Terezín. Fridrich ho sám považoval za schopného muže, který podle jeho slov “jednou převrátí svět vzhůru nohama.” Oba sdíleli stené filosofické názory, zajímali je Voltaire a antičtí myslitelé.
Než se stal králem, procestoval Francii v přestrojení a vydával se za hraběte Falkenštejna. Seznámil se s mnoha důležitými lidmi a byl přijat do kruhu encyklopedistů, ale jeho pohled na Francii byl negativní a předpovídal její pád. V průběhu francouzské revoluce našel inspiraci v jakobínismu a prosazoval dominantní úlohu státu. Neobměkčil ho ani osud jeho sestry, Marie Antoinetty.
Josef souhlasil s podstatou osvíceného absolutismu, ale jeho reformy byly výsledkem idealismu. Prosadil jich před 6000, šlechtici a úředníci ho kvůli tomu považovali za blázna, ale lid ho měl rád.
Roku 1781 byl přijat toleranční patent, který povoloval kalvínismus a take takzvanou augšpurskou konfesi, uměle vytvořenou směs protestantských směrů. Ve stejném roce zrušil Josef v Čechách a na Moravě nevolnictví – toto umožnilo lidem stěhovat se, studovat a ženit bez povolení vrchnosti. V této době byly Čechy nejbohatší částí Rakouského císařství.
Daně museli nyní platit všichni, dokonce i šlechtici, ale ani tady Josefův idealismus nekončil. Zrušil spoustu žebravých řádl, protože měl pocit, že nijak nepřispívají společnosti. Na druhou stranu finančně podporoval františkány a dominikány, kteří šířili vzdělanost. Snil o jednotném císařství, dokonce i jazykově, a za jeho vlády se prohloubila germanizace Karlovy univerzity.
Císař byl velkým milovníkem hudby a Vídeň 18. století hostila například Wolfganga Amadea Mozarta. Pohled na císaře ve Formanově filmu “Amadeus” jako na komickou postavu bez hudebního sluchu byl poměrně přesný. Josef podporoval používání němčiny v operní tvorbě a k tomuto účelu si u Mozarta objednal skandální “Útěk ze serailu”.
Jako diplomat němel Josef mnoho zkušeností a nechal se Francií připravit o teritorium v Nizozemsku. Jeho indiferentní přístup k náboženství rozzlobil papeže, ale ani on se nemohl postavit mocnému habsburskému císaři. Josef měl dvě děti, obě zemřely v útlém věku. Dvakrát se oženil ale jeho druhé manželství s Josefínou Bavorskou bylo plné hádek. Zemřel roku 1790 a jeho místo převzal mladší bratr Leopold. Nová císař byl donucen zrušit většinu bratrových inovací. Josefovy reformy byly krátkodobé a na svou dobu příliš radikální, lid si ale oblíbil bláznivého hraběte Falkenštejna a jeho odkaz.